Historie 148. oddílu skautů a skautek
Oddíl byl založen po několikatýdeních přípravách dne 13. října 1988 jako turistický oddíl mládeže (TOM) 50013 při TJ Rapid Praha. Stalo se tak ve čtyři hodiny odpoledne, kdy byla zahájena 1. oddílová schůzka, na které se sešlo osm dětí zlákaných náborem, provedeným na základní škole Perunova. Oddíl založil Zlatý Vlas Martin Mašín a Ježek Mileta Hřebíková.
22. října se uskutečnila 1. oddílová výprava - drakiáda.
Začátkem listopadu 1988 se oddíl stal spoluzakladatelem Sdružen turistických oddílů STO, z něhož později vzniklo středisko Stovka.
Oddíl se záhy rozdělil na dvě družiny - Sýkorky, dívčí vedenou Žábou, a Káňata, chlapeckou vedenou Bobem. Oba rádci přišli do oddílu společně s vedoucím oddílu Zlatým Vlasem a jeho zástupkyní Ježkem z oddílu Venedi. V březnu 1989 vznikla druhá dívčí družina Veverek. V té době převzali vedení družin nový rádcové, vzešlí z řad nových členů. Myška se stala rádkyní Veverek, Drak rádkyní Sýkorek a Botanik rdcem Káňat.
Na výpravě na Krty začátkem května 1989 složili první dvě členky oddílu, Myška a Drak, oddílový slib. V létě oddíl zamířil na svůj historicky první tábor, který se konal na Venédském tábořišti v Hodkovicích nad Mohelkou a dostal jméno Malé Hradiště
19. prosince 1989 se celé STO svým usnesením přihlásilo k obnovujícímu se skautskému hnutí a náš oddíl se stal 148. oddílem skautů a skautek Praha. Na jaře 1990 přebírá rádcování Káňat Král a vzniká čtvrtá družina Svišťů vedená Želvákem. Letní tábor se opět koná v Hodkovicích nad Mohelkou a dostává název Bobří hnízdo, první členové oddílu zde skládají skautský slib.
Po táboře vstupuje do oddílu Šusťák, který záhy přebírá vedení družiny Svišťů. V prosinci 1990 se oddíl stal prvním vítězem v boji o střediskovou vlajku. To je mezioddílové klání oddílů našeho střediska, jehož vítěz má právo stát se až do příštího boje strážcem střediskové vlajky. Našemu oddílu se od té doby podařilo vyhrát střediskovou vlajku ještě mnohokrát a je v této disciplíně zdaleka nejúspěšnějším oddílem střediska.
Začátkem roku 1991 se oddíl rozdělil na dva oddíly. V 148. oddíle Rys zůstali skauti a skautky a Kiki Hanka Kolářová založila společně s Motýlkem - Martinou Boukalovou/Mašínovou a Kolouškem nový 146. oddíl Koťata, do kterého se přesunuly družiny vlčat a světlušek. Na jaře se pak k "velkým" Rysům připojuje "oddíl X" vedený Einim, který však vedení po táboře opustí, aby posílil oslabené vedení spřátelného oddílu ze střediska Sagitta. Krátce před táborem také oddíl získává "velkou" oddílovou vlajku, tu dostává do správy Šusťák.
V srpnu 1991 náš oddíl poprvé tábořil na svém novém tábořišti v Horosedlech, které oddíl používá ke své spokojenosti dodnes.
V srpnu 1991 náš oddíl opětovně tábořil na Venédském tábořišti, tentokrát na úpatí Novohradských hor nedaleko vesnice Petříkov. Tábor poznamená v první půli povodeň, říčka Stropnice se vylije až na louku a v mnoha stanech máme bedny i boty několik dní na postelích, po opadnutí vody následovala komáří kalamita. Tábor dostal výstižné jméno "Samá voda" a vedení se rozhodlo na příště najít pro oddíl nové tábořiště, což se skutečně podařilo.
Na jaře 1992 tak trávíme Velikonoce na krásné horské loučce u pošumavské vísky Horosedly, kterou oddíl používá ke své spokojenosti dodnes. V létě zde prožijeme úspěšný a prozměnu docela teplý tábor na pravěké téma, do kronik se zanese pod jménem "Pravěká Kalahari".
Na podzim opustí vedení oddílu tři ze čtyř původních vedoucích - Ježek, Žába a Boban. Zlatý Vlas pak postupně zapojuje do práce ve vedení oddílu rádce a podrádce, z nichž mnozí vedli oddíl ještě dlouhé roky - Krále, Šusťáka a Myšku. Bodlák, další z budoucích vedoucích z této generace rádců, zůstává ještě rádkyní, po táboře 1993 odejde k roverskému kmeni, aby se na jaře 1995 vrátila již jako další z vedoucích.
Na táboře v srpnu roku 1993, který se opět konal v Horosedlech, pomáhal s vedením tábora kamarád Zlatého Vlase, který si vysloužil přezdívku Poustevník, a spolu se Šusťákem připravili poměrně složitou etapovou hru na motivy stavby železnice napříč Amerikou. Jedna z etap, lov bizonů, pak měla za následek dlouholeté označování vedení Bizony. Zásluhou Poustevníka také v tomto roce začíná dlouholetá tradice vydávání táborových novin Lynx Times, plných "zaručeně pravých" zpráv. Od roku 1994 je nejprve nepravidelně, později pravidelně psal Šusťák.
V dalším roce 1994 jsme přesunuli termín tábora na červenec, počasí se nám odměnilo spoustou šumavských bouřek. Situace došla až tak daleko, že Zlatému Vlasovi bylo zakázáno pronášet optimistické předpovědi na téma zlepšování počasí, a protože etapová hra se odehrávala ve starověkém Řecku, nemohl se tábor jmenovat jinak, než Bouře pod Olympem. Na podzim roku 1994 se oddíl Koťat včleňuje zpět do oddílu Rysů, protože velká část vedení oddílu Koťat odchází a ve vedení oddílu nezbývá dostatek vedoucích a zároveň většina dětí přechází do družin skautů a skautek a v oddíle Koťat zbývá málo dětí.
A je tu léto 1995. Etapová hra na motivy knihy Hobit tentokrát začala již na jaře, na táboře vrcholila soubojem se strašlivým drakem Šmakem, a hlavně krávami, které se vinou špatných ohradníků několikrát prohnaly táborem coby skutečná živelní prohroma, několika nebožákům dokonce dobytčata překazila plnění Tří orlích per! Málokoho asi překvapí, že tábor vstoupil do análů pod názvem "Oblízaný hobit". Na podzim se Šusťák přesouvá posílit vedení oslabených Koťat, s ním přechází také rádkyně Veverek Stoupa a Rysové uskutečňují jeden z největších náborů ve své historii - ze školy u Vršovického nádraží přichází slavná generace nezapomenutelných Svišťů v čele se Šišounem a Ztrátou.
Na jaře 1996 posiluje vedení Koťat krátkodobě Mlejn. Tábor je opět společný a téma velmi netradiční - boj s mafiánskými klany, které se pokoušejí ovládnout město! Etapovka zaujala natolik, že dala vzniknout jednoslovnému názvu tábora - Mafie.
V následujícím oddílovém roce vedení krátce opouští Král, který tráví rok prací v Anglii, vrací se až na tábor. Poté se ujímá vedení Koťat, zatímco Šusťák - Tomáš Honzák se vrací k Rysům a postupně přebírá od Zlatého Vlase, kterému již pracovní a rodinné povinnosti nedovolují plnohodnotné zapojení do oddílové činnosti, vedení tábora a po táboře i celého oddílu.
Na táboře 1997 se úspěšně zopakuje železniční etapová hra. Novému vedení pomáhají postupně po týdnech zkušení harcovníci Zlatý Vlas, Ježek a Brnkač, což podle některých jen podpořilo celkový dojem tábora coby nádraží. Není tedy divu, že tábor byl (také pod dojmem nepříliš příznivého počasí) pojmenován Zmoklá železnice. Na tomto táboře byla rovněž založena dlouholetá tradice "Večírků - pouze pro zvané", noční pochodové hry pro vybrané starší členy oddílu.
Na výpravě na Krty v květnu 1998 dochází k oficiálnímu slavnostnímu předání vedení oddílu Šusťákovi. Tábor 1998 proběhl ve znamení Verneovky Tajuplný ostrov.
Na podzim roku 1999 je založena roverská družina Sviňuch - rádců a podrádců družin, kteří po svém odchodu od družin na podzim roku 2000 začínají pracovat jako samostatná roverská družina. Nemá však příliš dlouhé trváni, protože většina jejích členů se postupně zapojila do vedení oddílu a činnost Sviňuch během roku 2002 postupně zanikla.
V létě 2000 táboří Rysové a Koťata na nějakou dobu naposledy společně v jeden termín, Rysové se octnou ve starovkém Egyptě, zatímco Koťata farmaří ve Statečkově. Vzhledem k neustálému marodění nemalé části oddílu vstoupil tábor do kroniky pod názvem MASH aneb Egypt na prášcích.
Na začátku nového tisíciletí začíná opět docházet k oddělování Rysů a Koťat. Je to především proto, že oddíl se úspěšně rozrůstá. Koťata jezdí většinou na výpravy samostatně a v letech 2001 až 2004 uspořádala i vlastní tábor - nejprve na střediskové louce v Dubu u Vlašimi, pak opět v Horosedlech. Stále však působí pod hlavičkou jednoho oddílu. Na podzim 2004 přešla od Koťat k rysům velká skupina starších dětí. Další skupinka přešla k Rysům na konci listopadu 2006.
Koťata, jak jsme již říkali, opustila Horosedly pouze na jednu sezónu, zato Rysové se do Horosedel vrátí až o mnoho let později. Léta 2001-2003 tráví v Dubu u Vlašimi, nejdříve v pravěku, poté coby trosečníci prožívající Dva roky prázdnin (Trosečníci na Blanici).
Před táborem 2002 vyráží Šusťák s Janou a osmi nejzkušenější Rysy na týdenní dobrodružný přechod Žďárských vrchů a Železných hor na motivy Pána prstenů; za dramatických okolností (a příchodu do kempu u Sečské přehrady ve čtyři ráno) je nakonec Jeden prsten slavnostně vhozen do Puklin Ohebu, totiž Osudu, a Smíšek coby Frodo i ostatní si mohou spokojeně oddychnout. Další léto pak téměř stejná sestava vyráží na týdenní přechod Malé Fatry a v roce 2004 se uskutečňuje pětidenní přechod Šumavy.
V létě 2004 a 2005 pak Rysové táboří na loučce u rybníka Kočkov v jižních Čechách nedaleko města Písek. Tábořiště jsme si půjčili od oddílu Obelisk a tábory vstoupily do historie pod názvy Čížeček na Harleyi (podle popěvku, který zpívali Svišti, a koloběžky, na které se jezdilo z kopce po dlouhé době se etapovka, tentokrát na téma krále Artuše a jeho Rytířů Kulatého stolu, neprobojovala do jména tábora) a Sedmnáctá kolej, podle pohádek o mašinkách, které byly motivem tábora 2005.
Na začátku roku 2006 Šusťák, kterému se v říjnu 2005 narodila dcera a na oddíl již nemá dost času, předává vedení Rysů mladší generaci v čele s Martinem Pecharem a po letních táborech se stává hlavním vedoucím oddílu Král Martin Foltýn. Rysí tábor v Dubu vede Martin Pechar, oddíl se ocitá v říši fantasy v království Okwanie, kde (před zraky boha osudu Pastuna) svádí nelítostný boj s temným mágem Suwarinem. Název tábora pak (nikoliv překvapivě) zněl Pastunova Okwanie.
Po krátkém období, kdy Rysy vedl Martin Pechar, přebírá vedení Rysů Šnek Jiří Hřebík, kdysi vedoucí Sýčků, jednoho z oddílů ve středisku, a jinak manžel Ježka a otec dvou členek oddílu - Kačky a Majdy - které se později rovněž budou podílet na vedení.Po táboře 2007 odchází z vedení Koťat Král a Tkanička a vedení oddílu přebírají Rob a Ježura. Do vedení přibírají ještě Brouka a Berušku. Král z oddílu neodešel úplně, do dneška oddíl intenzivně podporuje, zejména neocenitelnou pomocí při zajišgění dopravy materiálu na tábor nebo vodu a spoustou dalších věci.
Šnek vedl Rysy s Myškou a Špuntovkou za pomoci Panta a Dády až do putovního tábora v roce 2008, který se z první poloviny uskutečnil na Malé Fatře, z té druhé v Beskydech. Na něm oznámili odchod z vedení a ze starších Rysů se stali na dlouho bezejmenní roveři, mladší zůstaly Rysy pod vedením Roba a Ježury s pomocí Brouka a Berušky, kteří vedli i Koťata.
Po táboře 2010 se uvažovalo o rozpuštění oddílu, Rob s Ježurou už také chtěli z vedení odejít. Do oddílu se proto vrátil Zlatý Vlas a s ním se vedení ujali zbylí roveři. (Brouk, Kačka, Pat, Denisa, Malá Želva), ke kterým se postupně přidali Míša, Majda, Čmelák a Tom). Oddíl se opět začal rozrůstat, nové vedení si začalo za běhu doplňovat kvalifikaci. Během roku 2012 přišla spousta nováčků, Koťata se rozdělila na mladší a starší. Od září 2013 vznikla odtržením od Koťat družinka předškoláků Myšky, také se přeskupilo vedení, do kterého od družiny po táboře přešla Elík. U Rysů fungují Zlatý Vlas, Kačka a Majda, Koťata mají na starost Čmelák, Tom a Elík, o Myšky se starají Míša a Malá Želva.
Část vedení dál funguje jako roverský kmen Lynx, po táboře chodí na puťáky, přes rok se sem tam účastní nějaké akce. V rámci změn vzniká i nový oddílový web.
Na jaře 2015 roveři postavili na střediskové louce novou kuchyni s jídelnou, a v létě tam s Rysy vyrazili na tábor. Myšky a Koťata měli tábor v Horosedlech.