Kronika z roku 2021
2024 2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013Datum | Novinka | |
---|---|---|
|
01. 10. | Koťata v LibčicíchNa druhou výpravu tohoto školního roku vyrazila Koťata do Libčic nad Vltavou. Bylo to takové komorní, protože jela jen půlka dětí. Vyrazili jsme vlakem z Masaryčky a měli jsme pro sebe celé mezipatro. Cesta vlakem byla poměrně krátká, stejně jako cesta na základnu, která byla asi 300 m od vlaku. Poté, co jsme si vybalili a navečeřeli se, jsme si zahráli schovku potmě. Nejdřív to bylo dost strašidelné, ale postupně jsme si zvykli a i ti nejbojácnější si hru nakonec moc užili. Ráno nás čekala rozcvička v místní malé tělocvičně. Po snídani se k nám přidal Kofein, který byl s námi na jeden den, a také jsme se dozvěděli téma této výpravy, kterým byl svatý Václav. Abychom se dozvěděli více o naší zemi, které kdysi vládl, hledali jsme po klubovně úryvky státní hymny, které jsme pak skládali a nakonec jsme si píseň společně zazpívali. Po svačině jsme vyrazili ven a naučili se hrát vybiku na týmy. Venku jsme byli i odpoledne. Nejdřív jsme si zahráli na Václava a Boleslava, Boleslavové se snažili míčem shodit trojnožky, které představovaly Václavův život. Poté jsme se snažili doručit tajnou zprávu v podobě vajíčka. Museli jsme mu vyrobit co nejpevnější obal, aby vydrželo náročnou trasu. Nakonec se podařilo a obě zprávy byly doručeny bez jediné prasklinky. Pak nás čekal nácvik divadla o svatém Václavu, které si děti připravily úplně samy. Po večeři nás poroto čekalo představení, ve kterém dokonce zazněla státní hymna, kterou jsme se dopoledne učili. Představení mělo tak velký úspěch, že nás ihned čekala repríza. Potom jsme chvíli hráli na kytary a zpívali, rozloučili se s Kofeinem a vyrazili do hajan. Ráno nás čekalo balení a také výborná snídaně v podobě palačinek. Dopoledne jsme si zahráli jednu hru, pri které jsme jedli priborem čokoládu v rukavicích a čepici. Po přípravě a snězení oběda jsme uklidili celou základnu a připravili se k odchodu. Protože jsme měli ještě chvíli času, navštívili jsme místní dětské hřiště. Pak už nás čekala jen cesta na vlak a domů. Zapsala: Elík |
|
10. 09. | Střediskový srazPrvní výprava v novém školním roce byl opět střediskový sraz. Sešli jsme se společně Koťata, Rysové i Leopardi na Hlavním nádraží a vlakem dojeli do Benešova. Tam se Leopardi oddělili a jeli autobusem, ostatní jeli vlakem do Znosimi. Luky, Falko a Nebojsa se vecpali strojvůdci do kabiny a jeli s ním celou cestu. Rysové došli na tábořiště rovnou, Koťata si dala cestou večeři. Postavili jsme si strany a připravili se na spaní. Ráno jsme začali rozcvičkou. Po snídani byl nástup a hned po něm začal boj o střediskovou vlajku. Rozdělili jsme se na šestičlenné skupinky a plnili různé úkoly, za které jsme dostávali peníze. Po obědě jsme se dozvěděli, že z muzea byla ukradena vzácná brož. Vydali jsme se ji hledat, za peníze jsme si mohli koupit různé nápovědy. Vedoucí a Leopardi mezi tím připravili oheň. Po skončení hry jsme si udělali večeři a začali se připravovat na oheň. Když jsme chtěli odejít ke kruhu, spustil se déšť. Naštěstí byl krátký. Přečkali jsme ho v jídelně. Oheň zapálil Zlatý Vlas. Na začátku byl vyhlášen výsledek boje. Právo střežit vlajku vybojoval pro náš oddíl Mila tým pod vedením Ámose a Žolíka. Kromě zpívání jsme si navzájem řekli, jak oddíly prožily tábory. Po skončení slavnostní části ohně šla Koťata spát, ostatní ještě posedlěli. V neděli jsme rozcvičku neměli. Po snídani jsme začali balit. Uklidili a zrušili jsme ohniště a rozebrali lavičky. Pak jsme dobalili a doklidili tábořiště. Po nástupu se Koťata vydala na cestu, po nich pak i postupně ostatní oddíly. Stodesítka se vydala do Vlašimi, ostatní se sešli v Znosimi. Koťata objedvala cestou, Rysové až ve Znosimi pod duben. Přijel opět jen jeden vagón. Vlak jsme zcela naplnili a tím i chytli zpoždění, které se dál zvětšovalo. Leopardi nestihli rychlík, osobní vlak počkal. Do Prahy už jsme dojeli v pohodě. Zapsal: Zlatý Vlas |
|
20. 07. | Tábor Dub 3. týdenSobota 17. 7. Sobota začala anglickou snídaní. Budíček byl opět trochu netradiční. Místo obvyklé sólo kytary nás dnes ze spánku probrala Kaťuša. Kluci měli hospodářský den, Sýkorky měly službu a Veverky během dopoledne stihly plnění stezek a KUBB. O poledního klidu odjeli Šnek s Ježkem. Celé odpoledne jsme s rovery hráli softball přerušený pouze svačinou. Po nástupu jsme ještě došli vycpat hranici, kterou připravili roveři, a nacvičit zapalování. Pak už nastal čas zapálit slavnostní oheň u kterého jsme se opět sešli s rovery. Na začátku ohně patroni odborek předali diplomy a nášivky za odborky a Liška Tři orlí pera. Ohněm to ale neskončilo, čekala nás ještě noční etapa. Do našeho tábora přišli grounders vedení Hedou a začali s námi vyjednávat. Nakonec jsme se dohodli, že se zúčastníme jejich sněmu, který rozhodne, zda s nimi budeme moci spolupracovat. Neděle 18. 7. Jako obvykle po ohni byl posunutý budíček a zrušena rozcvička. Z vedoucích se stalo stádo zvířat a nebyla s nimi řeč. Vedení tábora se museli ujmout rádci, prostě den bez vedení. Udělali jsme ranní nástup, na kterém velel Bonbón spolu s ostatními rádci. Sýkorky si dopoledne plnili stezky a pak hráli KUBB, Veverky byly ve službě. Kluci napřed hráli indiacu, Svišti pak připravovali hranici na poslední oheň a Káňata si plnila stezky. Odpoledne měla být paralympiáda, ale netroufli jsme si na její organizování. Žvejka s Bobem toho ale využili a do odborky Tanečnice si splnily zorganizování hry s tanečními prvky. Pak jsme si do svačiny dali volno. Po svačině hrály holky indiacu, Svišti si plnili stezky a Káňata připravovala přílož na oheň. Během odpoledne si pro Klíště, Ámose a Zombika přijeli rodiče, protože odjíždějí na ozdravný pobyt. Ty se sbalily a během osobního volna odjely. Na nástupu se rozloučila Motýlek, protože se brzy ráno chystala odjet domů. Večer jsme uspořádali čajovnu a ve skupinkách jsme debatovali nad různými tématy. Po večerce se Bonbón odebral na přespávání na Tři orlí pera. Pondělí 19. 7. Ráno v táboře chyběl Zlatý Vlas, který odjel s Motýlkem do Benešova na převaz. Rozcvičku s tanečními prvky vedla Bob se Žvejkou, aby si tento bod mohly splnit do odborky. Během úklidu tábora si Kostík rozřízl nohu o střep v pytli s odpadem, když ho nesl k autu na odvezení. Liška s ním odjela do Benešova na ošetření. Když pak Majda s Bodlákem odjely na nákup, zbyla v táboře z vedení už jen Kačka, Markét a Žebřík. Před svačinou se vrátil Zlatý Vlas. Sýkorky vyráběly pochodeň, Veverky pracovaly v táboře a Svišti v kuchyni. Káňata hrála ringo, později se k nim přidaly některé Veverky, když dodělaly svoji práci. Po svačině se všechny holky zkrášlovaly a Káňata se barvila henou. Po obědě jsme napřed hráli Deset sekund a pak se odebrali nahoru na parkoviště. Tam na nás čekala nehoda dvou aut a v nich čtyři zranění vedoucí. Ošetřili jsme tepenné krvácení, otevřenou zlomeninu, bezvědomí, rozbitou hlavu a jednu vyšinutou vedoucí s šokem. Pak jsme se odebrali na svačinu a po ní zhodnotili, jak se nám zákrok povedl a co by mělo vypadat jinak a lépe. Vyzkoušeli jsme si například stabilizovanou polohu. Po večerním náspu nás čekala další etapa - vyjednávání s klany grounders u táborového ohně. Nakonec jsme byli přijati jako třináctý kmen. Večer byl chladny a po setmění byl tábor po dlouhé době osvětlený měsícem. Po večerce ještě pět členů přecházejících na podzim k roverům odešlo na večírek pro zvané. Úterý 20. 7. Probudili jsme se do nejstudenějšího rána letošního tábora. Na rozcvičku nás šlo málo, protože část z nás byla ještě na večírku pro zvané. Dopoledne vyráběly Sýkorky lapače světla, Veverky hrály ringo a Svišti vyráběli svůj obraz se Žebříkem a pak si kreslili. Káňata byla celé dopoledne ve službě. Po svačině hráli ringo Sýkorky a Veverky připravovaly chrampejští na oheň. Svišti hráli KUBB. Oběd byl o něco dříve. Káňata byla moc rychlá a měla hotovo moc brzy. Během poledního klidu dodělávali někteří odborky. Po poledník klidu jsme hráli na protější louce hru Hajzlbába. I svačinu jsme udělali o něco dříve, protože po ní přišlo překvapení. Vedoucí přinesli do jídelny dvě papírové krabice a z nich vytáhli černé MIKIKY. Vytáhli jsme sítotisk a na mikiny jsme začali tisknout znaky a fixami malovat obrázky. Večer jsme se pak věnovali aktivitám a vedoucí probírali s družinami jejich budoucnost, kdo bude rádcovat a tak. Členové přecházející k roverům si pak ještě šli popovídat s rovery o tom, co je u nich čeká. Středa 21. 7. Snídaně byla trochu opožděná. Sýkorky si chtěli na brutaru nahřát máslo, ale trochu to přehnaly, takže roztavené máslo zateklo do brutaru a znehodnotilo vodu na čaj. Museli jsme tedy počkat, až s náhradní voda uvaří na vařiči. Uklidili jsme si mezi tím tábor. Po nástupu začala poslední etapa. Heda byla zavražděna. Bylo potřeba najít novou vůdkyni. Rozdělili jsme se do tří skupin a vydali se obcházet jednotlivé kmeny, abychom našli novou vůdkyni. U jednotlivých kmenů jsme plnili různé úkoly v okolí tábora. Nejmenované skupině se podařilo sníst šifru, než odhalili, že jde o šifru (morseovka z Tikťaků). Kostík si namočil boty, když při plnění jednoho z úkolů uklouzl po bahně. Po návratu do tábora jsme napřed chvíli seděli v tee-pee a pak jsme se šli mít. Po koupání jsme se opět sešli v tee-pee a předváděli jsme jaké dary a básně jsme připravili pro novou Hedu. Pak jsme společně došli pro novou Hedu do hájku na protějším břehu. Hladoví jsme se konečně dočkali hostiny na oslavu nové Hedy. Pochutnali jsme si na bramborovém salátu, amerických bramborách, řízečkách, sýrech, olivách, ovoci a podobně. Někteří se pěkně přejedli. Bylo již pozdě a tak jsme nástup spojili s večerkou. Oblékli jsme si oddílové mikiny a vlajková četa v krojích ve složení Zlatý Vlas, Eskymák, Jelen a Mrkvička stáhli vlajku za zpěvu večerky. Po večerce odjela Bodlák s Lolou. Tábor ztichl a ponořil se do měsíčné noci. Čtvrtek 22. 7. Začalo bourání. Začali jsme oznamovatelem, vlajkoslávou a hřištěm. Zlatý Vlas rozřezal kládu, která spadla minulý týden do řeky z protějšího břehu. Po svačině jsme začali balit nářadí, vytrhávat netýkavku mezi loukou a cestou a dělat nové kozy na kůly na staré cestě nad jídelnou. Po obědě si pro Kačku s Toníkem přijel Jeník. Po poledním klidu jsme roztřídili dřevo na kozách za stany, srovnali jsme rozježděné bahno na louce u studny a vedoucí začali balit knihovnu. Večeře se trochu opozdila, protože Káňata odpoledne pracovala a na vaření večeře nastoupila později. Na nástupu dostala Ž|vejka odborku Tanečnice, protože se chystala v pátek ráno odjet. Večer byly poslední večerní aktivity. Po večerce přijel Mamut a stihl ještě zlikvidovat vosí hnízdo v zásobáku. Pátek 23. 7. Hned pp ránu začal Mamut s likvidací vosího hnízda pod podlahou jídelny u Káněcího stolu. Vyndal prkno a pak se k nim na třetí pokus provrtal a zlikvidoval je plamenem. V jídelně teď máme v podlaze tři díry. My ostatní jsme si začali balit věci ve stanech a vybourávat postele. Po svačině jsme postupně začali sundavat plachty, Káňata vařila oběd. Po obědě jsme odstrojené podsady začali rozebírat. Zanášeli jsme postele na kozy, uklízeli náměstí, rovnali kůly a podsady. U Mallorky jsme udělali dvě plata na osobní věci a narovnali na ně bedny a molitany. Sbalili jsme zbytek nářadí a Liška odvezla velké nářadí k Matějíčkům. Po večeři jsme vycpali oheň o po nástupu ho Liška zahájila, tentokrát zapálením jednou pochodní. Oheň byl tentokrát bez roverů. U ohně jsme vybrali název tábora Sky crew vrací úder a popovídali si mezi pisničkami o tom, jaký tábor byl. Spali jsme všichni v jednom tee-pee a vedoucí ve druhém. V noci byl ještě trochu rámus, až nás musela Majda okřiknout. Sobota 24. 7. Poslední ráno tábora bylo tradičně bez rozcvičky. Po nástupu jsme si sbalili své věci v tee-pee a začali doklízet tábor. Během toho dorazil Worvaň s dodávkou a začali jsme nakládat věci. Když bylo vše na korbě, zakočili jsme tábor nástupem a došli si do kuchyně pro jídlo na cestu. Převlékli jsme se do oddílových triček a dobalili jsme si věci na cestu. Rozloučili jmse se s těmi, pro které si přijeli rodiče a vydali jsme se na cestu. U studny jsme si ještě nabrali vodu. Cestou na parkoviště jsme se loučili s Leopardy, kteří nahoru vynášeli věci. Do Znosimi jsme došli s jednou krátkou zastávkou. Usadili jsme se na návsi pod lípou a dali jsme si oběd. Vlak nabral menší zpoždění, čtyři minuty. To byla ale přesně doba, kterou jsme měli v Benešově na přestup. Oba vlaky dojížděli k nástupišti současně, ale rychlík na jiné než osobní vlak. Přesto jsme ho stihli. Na Vršovickém nádraží nás trochu zaskočil zavřený most, který jsme použili cestou na tábor. Byl už ale otevřený podchod. Další nástrahou byla výluka tramvají. Náhradní autobus nám ujel před nosem a tak jsme se vydali pěšky. U Koh-i-nooru jsme si ale počkali na tramvaj a poslední zastávku se ještě svezli. U klubovny už na nás čekali rodiče. Rozloučili jsme se a vidali se užít si zbytek prázdnin. Zapsal: Zlatý Vlas |
|
13. 07. | Tábor Dub 2. týdenSobota 10. 7. Probudili jsme se do krásného slunečného dne, jako stvořeného pro hospodářský den, který měly obě dívčí družiny. Po nástupu si odhrnuly plachty a pustily se do praní a mytí vlasů. Svišti si se Zlatým Vlasem prošli nářaďák a pak s Bodlákem tepali do kůže, Káňata vařila oběd. Zlatý Vlas roverům dosekal další část louky. Po poledním klidu nastala další etapa. V našem táboře se začala šířit nákaza a potřebovali jsme na ní sehnat lék. Plnili jsme různé úkoly za které jsme dostávali ampule s látkami, ale žádná z nich nezabírala. Nemoc nás postupně kosila. Nakonec se ale posledním zdravým podařilo od grounders lék získat. Během svačiny dorazili roveři. Půjčili si od nás hrábě a začali hrabat louku a zabydlovat tábor. Sýkorky se se Zlatým Vlasem seznámily s nářaďákem, Veverky měly své družení, Svišti připravovali přílož na oheň a Káňata se s Bodlákem věnovala skautské historii. Během odpoledne dorazili Ježek se Šnekem. Před večeří jsme ještě stačili vycpat hranici, nacvičit zapalování ohně a uklidit okolo kruhu. Po nástupu jsme si připravili věci k ohni a pak už přišel čas oheň zahájit. K ohni jsme pozvali i rovery, kteří nám předvedli svoji začínající kapelu.Neděle 11. 7. Budíček byl dnes o půl hodiny později a tak jsme vynechali rozcvičku. Snídaně se opozdila, takže jsme před ní stačili uklidit tábor. Dopoledne si kluci prali, myli vlasy a větrali a uklízeli ve stanech. Veverky si s Bodlákem henou malovaly na kůži a pak se se Zlatým Vlasem seznamovaly s nářaďákem. Sýkorky byly v kuchyni. Ke svačině byl puding, ale byla trochu opožděná. Uzlík měl dnes narozeniny a tak jsme mu po svačině popřáli a společně si dali zmrzlinu. Oběd byl také trochu později a tak jsme si protáhli i polední klid. Po něm se Sýkorky družily, Káňata tepala do kůže a Sýkorky se Svištěma měli program zaměřený na spolupráci, přenášeli tenisák pomocí provázků a gumiček, předávali si vodu přes misky na hlavě se zavázaným očima a podobně. Mamut se Šnekem během dne předělali střechy na obou latrínách. Po svačině jsme si s Žebříkem zahráli Vlajkovou a před osobním volnem ještě trojnožku. Před nástupem trochu sprchlo. Na začátku večerního programu odjel Mamut. Večer jsme společně připravovali zítřejší výlet. Ponělí 12. 7. Ke snídani jsme měli rýžovou kaši. Rýže ale nestačila včas změknout a tak jsme si před snídani dali úklid tábora. Po nástupu jsme si sbalili věci a vydali se na cestu. V lese nad táborem jsme objevili jahody a tak jsme si jich pár natrhali. Před silnicí vyhlásil Eskymák hru na Zmizík. Za hájovnou jsme se opět krátce zastavili abychom vyhlásili hru s předáváním kolíčku. Svačinu jsme si chtěli dát u altánu u lesního rybníčku na červené značce. K našemu údivu ale altán zmizel. Dali jsme si tedy svačinu u hromady dřev. Při odchodu směrem na Velíš vtrhly na plácek dva kamiony s přívěsem na dřevo a začali se tam otáčet, museli jsme uhnout z cesty. Na kraji Velíše zjistila Fialka, že si u rybníčku nechala foťák. Zlatý Vlas s Bonbonem a Mandarinkou se s ní pro něj vrátili, ostatní zatím pokračovali dále. Počkali jsme na ně na rozcestí pod Hřívou. V lese pod vrcholem jsme našli zralé borůvky. U rozcestí jsme chtěli vařit oběd, zjistili jsme ale, že jsme v CHKO a oheň se zde dělat nesmí. Naštěstí jsme byli jen asi osm set metrů od hranice CHKO. Udělali jsme si tedy menší zacházku, sešli jsme na silnici a u křižovatky na Louňovicemi jsme si udělali zastávku na lesní cestě. Rozdělali jsme oheň, uvařili těstoviny, nakrájeli zeleninu a udělali těstovinový salát s tuňákem. Vaření trvalo trochu déle, nechtělo se nám dělat závěsy na kotlíky, Postavili jsme je na zem a oheň dělali okolo nich, ale to nebylo tak účinné. Jedli jsme postupně, jak se dovařovali jednotlivé kotlíky s těstovinami. Poslední se dovařil až v půl třetí. Do tří se nám podařilo zahladit ohniště a vše sbalit. Začali jsme se ale obávat, zda nám nezavřou Coop v Louňovicích. Padlo rozhodnutí, jestli nám zavřou před nosem, tak ten Coop vyloupíme. Vydali jsme se na cestu. Na křižovatce bylo zrovna docela živo, projíždělo tam několik kamiónů, traktorů i kombajn. Mávali jsme na ně a oni na nás troubili. Konečně jsme mohli přejí a po silnici jsme došli do Louňovic. Coop jsme stihli, ale hned po nás zavřeli. Pustili jsme do našich úlovků. Pak jsme se vydali dál. Napřed po silnici na Kondrac, z ní jsme odbočili na Světlou a Mrkvovou Lhotu. Tam jsme se na chvíli zastavili a posvačili. Před Ostrovem jsme si chtěli zahrát hru, nebylo tam ale vhodné místo. Pokračovali jsme dál až na křižovatku s odbočkou na Velíš. Tam jsme si na vedlejší cestě udělali zastávku a naplánovali program na zítra. Pak už jsme přes les a dolů okolo latrín došli do tábora. Po mytí jsme si dali večeři. Vlajku dnes stahovali vedouci. Po nástupu jsme v jídelně udělali zpětnou vazbu na výlet. Po večerce se ještě sešla oddílová rada, aby výlet zhodnotila. Hlídali dnes vedoucí. Úterý 13. 7. Tento táborový den byl trochu jiný. Snídani stejně jako všechna další jídla toho dne vařili vedoucí. Po nástupu jsme využili hezkého počasí a toho, že jsme zde stále ještě všichni, a udělali jsme focení v bráně, tentokrát ve směru od příjezdové cesty. Pak už nastal čas pro družiny. Během včerejšího výletu si každá družina připravila program na jeden čtvrtden pro ostatní družiny. Káňata začala relaxem při hudbě a pak jsme hráli Městečko Palermo. Po svačině uspořádaly Veverky bitvu vodními pistolkami. Po poledním klidu vyrazila šestice plavců se Zlatým Vlasem a Šnekem k rybníku Utopenec splnit odborku plavce. Podařilo se to všem šesti, Mandarince jako jediné dívce a pětici kluků - Ondrovi, Šánojovi, Lukymu, Falkovi a Kostíkovi. Cestou zpátky jsme si za odměnu mlsli trochu borůvek a třešní. Vrátili jsme se akorát na osobní volno. Ostatní si zatím pod vedením Svišťů užívali ráchání v řece a po svačině si zahráli softball. Večer byly opět aktivity. Krátce po večerce nám ještě nedala spát příroda. Přešla okolo nás bouřka a zalila nás pěkným slejvákem. Středa 14. 7. Ráno pršelo a tak jsme zrušili rozcvičku. Dopoledne si Sýkorky plnili stezky a pak si s Bodlákem zdobily tělo henou. Veverky byly ve službě, Káňata si lámala hlavu únikovkou s Liškou a Markét a pak se družili, Svišti měli ten samý program jen v opačném pořadí. Po obědě mely všechny družiny Hegeš. Obcházely různá stanoviště, kde strkali ruce do různých podivných až nechutných hmot a pak debatovaly o tom, jak se u toho cítily. Zlatý Vlas se Šnekem rozřezali hromadu dříví za kuchyní. Před svačinou jsme ještě byli pozváni na prohlídku roverského tábora. Po svačině jsme si ještě dort na počest Lukyho, který slavil své narozeniny. Zbytek odpoledne zabrala etapa, ve které jsme sbírali barevné lístečky, které představovaly různé důležité suroviny. Etapu nám trochu zkrátil déšť. Znovu pak začalo pršet na konci osobního volna, přes nástup pak už pršelo jen mírně. Po nástupu Žebřík vyhlásila výsledky odpolední etapy a pak se holky odebraly do tee-pee na Lets talk a kluci si krátce řekli o táborové hygieně a pak hráli deskové hry a podobně. Čtvrtek 15. 7. Dopoledne si únikovku vyzkoušely napřed Sýkorky a pak Veverky a v obrácené pořadí se s Bodlákem učily nové uzle y. Veverky bez Mandarinky, která se skrývala na zkoušku Tří orlích per. Svišti strávili dopoledne v kuchyni a Káňata si napřed se Zlatým Vlasem plnila stezky a pak připravovala pochodně na oheň. V poledne přijala Motýlek s Daisy (pes). To uvítala Lola, která v ní našla parťačku na psí dovádění. To se ale nelíbili Corre, která si myslela, že Lolu musí bránit. To vyvrcholilo psím vyřizováním účtů. Zlatý Vlas se je snažil od sebe roztrhnout, ale jeho noha se ocitla v nesprávnou chvíli na nesprávném místě a tak z toho vyšel se stopami psích zubů na noze. S Motýlkem odjeli do nemocnice na ošetření. Sýkorky a Káňata se zatím věnovali spolupráci, jako zbylé dvě družiny v neděli (úkoly na spolupráci v družině). Veverky připravovali oheň Svišti si plnili stezky. Po svačině si to prohodili a k připravě ohně se přidaly i Sýkorky. Káňata hrála KUBB (sportovní hra). Po nástupu odvezla Bodlák Corru a Artuše domů, aby Corra měla klid na svá štěňátka, která se jí mají zanedlouho narodit. Večer nás ještě čekala etapa. Navštívili jsme lidi žijící v Mount Weather. Napřed to byla příjemná hostina, ale pak se to trochu zvrhlo. Najednou jsme byli spíš zajatci, chtěli využít naší krev, aby se mohli stát odolní venkovnímu prostředí. Došlo k potyčkám, ale nakonec se nám podařilo uniknout. Pátek 16. 7. Pátek začal trochu divoce. Vojenský budíček vyhlášený megafónem, vyhánění ze spacáku, pak pořadovka jak na vojně. To už odněkud z křoví sledoval Bonbón, který se dnes skrýval při plnění Tří orlích per. Po nástupu si obě dívčí družiny začaly prát a mýt vlasy. Svišti byli ve službě a Káňata začala dopoledne hraním ringa a po svačině pokračovala henou. Během poledního klidu přišel do tábora Tomáš z ekonentra s Maruškou a Martinem. Po předání služby jsme napřed s Martinem obešli okolí tábora a zkoumali co zde roste, leze, létá nebo se schovává, včetně toho, že Martin zkoušel lovit sítí v řece. Dozvěděli jsme se třeba, že ostřice není tráva a sekáč není pavouk. Po svačině jsme pak s Tomášem hráli hru na potravní řetězce a snažili se nakrmit vrcholné predátory. Jednotlivé živočichy a potraviny představovali lístečky v kyblícich rozmístěné v okolí tábora. Po nástupu jsme pak měli naše oblíbené večerní aktivity. Po večerce se Mandarinka odebrala na přespávání na třetí Orlí pero. Zapsal: Zlatý Vlas |
|
11. 07. | Tábor Dub 1. týdenPátek 2. 7. Na tábor jsme odjížděli v pátek jako každý rok. Sešli jsme se u klubovny, vynosili ven věci a počkali jsme na dodávku. Během nakládání jsme ale museli odejít na vlak. Tramvají jsme dojeli na Vršovické nádraží a pak rychlíkem do Benešova a lokálku do Znosimi. Odtud jsme pak s krátkou přestávkou došli pěšky až na tábořiště. Tam už byla vyložená dodávka a byli tam i Mrkvička, Luky, Králíček a Fialka, které rodiče dovezli až tam. Postavili jsme si plachtičky a začali se chytat na spaní. Worvaň s dodávkou, Liškou a Majdou ještě dojeli k Matějíčkům pro nářadí. Pak už jsme zalezli do spacáku a uložili se ke spánku. Sobota 3. 7. Ráno bylo slunečné. Před snídaní se nám podařilo uklidit v jídelně, a tak už jsme si mohli všichni sednout ke svým stolům. Po snídani jsme se převlékli do pracovního oblečení a dali se do díla. Vystěhovali jsme rošty a podlážky z nářaďáku a zpod koz, začali jsme zařizovat kuchyň. Liška s Markét vyměřovali náměstí. Ten kdo zrovna neměl práci, zúčastnil se hry na protější louce. Zlatý Vlas posekal trávu pod budoucími stany a začali jsme roznášet podsady. Také jsme připravili stožár ke vztyčení - přidělali jsme na něj očka a lanko. Bodlák s Majdou se vrátili z nákupu později, takže už se nestíhal původně plánovaný oběd, a tak jsme udělali pomazánku a vepřový guláš odložili na večer. Po poledním klidu jsme nejprve vztyčili stožár za pomocí lana a dvojích nůžek jsme to pod vedením Mamuta nakonec zvládli celkem dobře. Je fakt vysoký. Potom už nastal čas na stavbu stanů. Stavění podsad, zatloukání kůlů na postele, stavění krokví a natahování plachet nás zaměstnalo až do večera. Před soumrakem jsme se ještě stačili umýt a nastěhovat si do stanů věci na spaní. Na večeři se nám už pomalu začalo šeřit. Neděle 4. 7. První čtvrtden nedělního dopoledne jsme strávili zabydlováním stanů. Před obědem jsme ještě stihli vykopat odpadku, osadit koryta na čištění zubů a mytí nádobí, umýt stoly v jídelně a dodělat klukovskou latrínu. Mamut mezitím pracoval na podlaze v kuchyni. Odpoledne jsme dostavovali stany na batohy, marodku a stan pro Šneka s Ježkem. Připravili jsme špalek na sekeru ke stožáru, postavili jsme stoly do Mallorky a přesunuli Mallorku na její správné místo, vybavili zdravoťák a uklidili před jídelnou. Večer jsme si pak na náměstí povídali o táborovém řádu, nočních hlídkách a podobně. Na noční hlídky ve své první službě nastoupili Svišti. Pondělí 5. 7. Pondělní ráno jsme zahájili první rozcvičkou. Po snídani Bodlák s Majdou odjely na nákup. Svišti se věnovali kuchyní, Káňata přemístila bránu a rozebrala starou bránu, Veverky se pustili do oznamovatele a Sýkorky do stavby vlajkoslávy. Po svačině se Káňata pustila do stavby tee-pee. Odpoledne se Káňata a Svišti věnovali výrobě sedaček k táborovému ohni. Sýkorky začaly vázanými stavbami se Zlatý Vlasem a pak se věnovaly výtvarce, Veverky napřed vytyčily hřiště a pak si zasportovaly, po svačině se pak učily jak dělat vázané stavby. Během osobního volna přišla krátká přeháňka. Mamut rozkopal pařez u nářaďáku. Večeře se zdržela, takže jsme si napřed dali nástup. Po něm jsme se pak věnovali volitelným aktivitám jako psaní dopisů, čtení, deskovým hrám nebo sporu. Večerkou ale dnes den neskončil. V jedenáct hodin nás vzbudili dozorci, vyhnali z našich cel, posadili do přistávacího modulu a jako vyslance Archy nás vyslali na průzkum na nehostinnou Zem. Začala první etapa táborové hry. Zjistili jsme, že rozkopaný pařez v noci fosforeskuje. Pak už jsme mohli spát až do rána. Úterý 6. 7. Vzbudili jsme se do slunečného rána. Během úklidu jsme doklidili tábor včetně prostoru u jídelny. Po prohlídce jsme společně přestěhovali prkna od kuchyně na kozy za Mallorkou, svišti to pak dodělávali až do svačiny. Sýkorky a Veverky se po zbytek dopoledne věnovaly výrobě sedaček k ohni, Káňata sloužila v kuchyni a Svišti po svačině dodělávali sněmovní tee-pee. Vedoucí se pustili do stavby druhého tee-pee. Před polednem přijela Kačka s Toníkem. Po poledním klidu přišel čas druhé etapy. Měli jsme najít Mount Weather, zachránit věci z havarovaného přistávacího modulu a zprovoznit vysílačku. Káňata se pak seznámila s naším nářaďákem, ?? se věnovali práci v táboře, Svišti historii skautingu s Bodlákem a ?? výtvarce se Žebříkem. Večer jsme pak měli ještě program For man a For woman. Po večerce se sešla rádcovská rada. Středa 7. 7. Dopoledne se Veverky věnovaly vázaným stavbám. Vybraly si výrobu modelů a udělaly model sedačky, Fialka si udělala opravdovou židličku. Svišti se s Bodlákem učili vázat uzly a pak si dodělávali sedačky k ohni, Káňata měla tyto programy v opačném pořadí a Sýkorky byly ve službě. Během dopoledne se přes tábor přehnalo pár přeháněk. Odpoledne si sedačky dodělávaly Sýkorky a pak v rámci sportu připravovaly hřiště. Veverky si též dodělávaly sedačky a pak s Bodlákem vyráběly lapače světla. Svišti začali učením uzlů na vázané stavby a pak s Kačkou vyráběli ubrousky, Káňata to vzala v opačném pořadí. Žebřík dnes měla narozeniny. Po večeři jsme jí popřáli, od Lišky dostala malou kytaru a pak jsme si společně dali dort. Před nástupem jsme pozorovali, jak se v řece u druhého břehu promenáduje nutrie. Po nástupu jsme si zkontrolovali upevnění stanů kvůli předpovědi prudkých bouřek. Po večerních aktivitách jsme se začali chystat do spacáků. Čtvrtek 8. 7. Sýkorky si také zvolily výrobu modelů vázaných staveb, před obědem pak ještě stihli splnění několika bodů do stezky. Svišti v rámci sportu usazovali stožár na bariball a pak hrabali trávu, kterou posekal Zlatý Vlas. Ten s tím rámusil celé dopoledne, ale máme teď hezky vysekané i břehy od kopřiv. Káňata tvořila svůj obraz se Žebříkem a pak připravovala oheň, Veverky vařily oběd. Odpoledne jsme při etapě hledali naše zbraně a pak připravovali obranu tábora proti grounders. Zlatý Vlas s Mamutem usazovali nové molo na koupání, které jsme vyrobili v neděli. Jen co ho usadili, šli jsme se koupat. Stihli jsme to jen tak tak. Už při koupání poprchávalo, pak se ale přes nás přehnala menší bouřka. Pršelo celou večeři, pak se ale počasí umoudřilo a mohli jsme udělat nástup. Mamut udělal ohrádku před louží u jídelny a před Mallorku, abychom tam nevyšlapali bahno. Po něm jsme se až do večerky věnovali večerním aktivitám. Pátek 9. 7. Během noci přes nás přešlo ještě několik bouřek, ale žádná divočina, jen docela hodně pršelo, To se projevilo i na řece. Do rána stoupla tak, že zaplavila obě mola a místo vody v ní teklo kakao. Sýkorky dopoledne připravovaly chrampejští na oheň a pak se s Bodlákem zabývaly skautskou historií. Veverky měly to samé ale v obráceném pořadí. Na oheň připravovaly pochodně. Svišti pracovali v kuchyni a Káňata si v rámci vázaných staveb udělala opěradlo k jedné lavičce k ohni, Luky s Falkem si vázaly sedátko a Hřebík model sedátka. Když byli hotoví, pustili se ještě do napínání liningů do sněmovního tee-pee. Před polednem jsme se dozvěděli, že roverům bouřka spláchla tábořiště a hledají nové místo. Vedoucí pro ně začali zjišťovat, zda by mohli tábořit v okolí. Odpoledne si Sýkorky vyráběly voskované ubrousky a pak s Bodlákem tepaly do kůže. Veverky měly tyto programy v opačném pořadí. Svišti vyráběli modely vázaných staveb. Káňata měla mít historii skautingu s Bodlákem, ale ta už se věnovala Veverkám, tak pracovali pro tábor a pak v rámci sportu připravovali kůly na volejbalovou síť. Po svačině odjel Zlatý Vlas s Mamutem domluvit půjčení louky za táborovým kruhem. Zlatý Vlas jim pak začal louku sekat křovinořezem. Po večerním nástupu nás čekala etapa. Na náš tábor zaútočili grounders. Statečně jsme s nimi bojovali stříkacími pistolkami. Už to s námi vypadalo špatně, pak jsme ale jejich útok odrazili. Jejich vůdkyni Hedě se podařilo zaútočit nožem na Viky, ale naši stateční rádci ji osvobodili. Zapsal: Zlatý Vlas |
|
29. 05. | Rysové Na druhou výpravu po lockdownu jsme se sešli opět na hlavním nádraží. Vlakem jsme odjeli do Vraného nad Vltavou. Z Vraného nad Vltavou jsme se vydali po žluté značce proti proudu potoka směrem ke Zvoli. Na kraji lesa jsme si udělali krátkou zastávku na které jsme zahájili výpravu pokřikem. Pak jsme šli dál, ale po pár stech metrech jsme se zastavili opět u potoka, který nám zkřížil cestu. Tam Bodlák vytáhla cedníky, pinzety a krabičky a začali jsme zkoumat, co žije v potoce. Zvedali jsme kameny, prohrabovali jsme písek a divili se, co všechno v takovém potoce žije. Cestou k další zastávce jsme si nasbírali mech. Na zastávce jsme ho namočili do vody a poté jsme zkoumali kolik vody z kterého mechu vymačkáme. Nejvíce vody jsme vymáčkli z zelenožlutého mechu, nevíme ale jak se jmenuje. Určili jsme pouze ploník.. Pak jsme prošli Zvolí a dál jsme pokračovali po červené značce. Na rozcestí v lese jsme si udělej další zastávku kde jsme si zahráli hru na jestřába. Po červené značce jsme sešli do údolí, kde jsme opustili značku. Prošli jsme podél chat a strmou pěšinou se vyšplhali na protější kopec. Tam se nacházely pěšiny s stolky a lavičkami. U jednoho z nich nás zastihla přeháňka. Vyndali jsme si bundy a deštníky a pokračovali dál. U přístřešku jsme si dali oběd. Před odchodem jsme si ještě zahráli na housenky. Po lesních pěšinách jsme prošli až na žlutou značku. U Zálep jsme objevili krásnou zelenomodrou ještěrku. Po žluté jsme pak došli přes Hradiště až na Závist. Tam každá družina rozdělal na oheň a uvařila čaj z listů nasbíraných v okolí. Tedy kromě Svišťů, ti skončili u toho ohně. Před odchodem na nádraží jsme si ještě zahráli na autobus a trojnožku. Ve Zbraslavi jsme se rozloučili s Bodlákem a Bobem. Vlakem jsme pak dojeli zpět na hlavní nádraží. Zapsal: Zlatý Vlas |
|
15. 05. | Rysové Konečně zase výprava po téměř tři čtvrtě roce. Sešli jsme se na hlavní nádraží a rychlíkem jsme odjeli do Benešova. Tam se k nám přidala Bodlák s Bobanem. Vydali jsme se směrem na Konopiště a na kraji parku jsme si udělali nástup s pokřikem. Zámek byl zavřený, ale v příkopu u zámku se procházel medvěd Jirka. Chvíli jsme ho pozorovali a pak jsme sešli dolů k rybníku. Na hrázi rybníka jsme si zkusili najít, kde se nacházíme na mapě. Potom jsme pokračovali po červené značce okolo parkoviště podél Konopišťského potoka. U Plíhalová mlýna jsme přešli silnici. Před ní jsme si ale pár set metrů zašli, protože jsme přehlédli odbočku. Do vesnice Racek jsme museli kousek po silnici. Za ní jsme si udělali přestávku na svačinu. Zlatý Vlas připravil terénní kimovku. Podél lesní cesty jsme měli najít věci které do přírody nepatří, a poté je všechny napsat. Také jsme si opět vyzkoušeli najít na mapě kde právě jsme. Pokračovali jsme dál podél potoka. V potoce teklo hodně vody a tak šla místy až na cestu. Čekal nás náročný úsek, kde jsme museli přelézat kluzké kameny a někde i přelézat svahem kvůli vodě. U trampské osady Měsíční údolí jsme se zastavili na oběd. Vyrobili jsme si kolíky s čísly, které jsme později použili na hru. Šli jsme ještě kus lesem a pak začaly chaty. U rybníka jsme si zahráli hru s kolíkama. Prošli jsme Poříčí nad Sázavou a za mostem jsme zahnuli podél řeky. Před Čerčanama jsme si udělej ještě jednu zastávku, tedy jsme se naposledy našli na mapě. Komu se to povedlo, mohl si bod podepsat v stezce. Pak už jsme došli až do Čerčan na nádraží. Tam se od nás oddělil Bonbón z Kostíkem, pro které si přijela maminka, a Bodlákem a Bobem, které odjely na druhou stranu pro auto do Benešova. Vlakem jsme pak dojeli do Prahy. Cestou ve Strančicích vystoupil Zlatý Vlas a Luky. Zapsal: Zlatý Vlas |